Dvě havárie německých letadel
v roce 1944-45 blízko Litně.
Jan Vladař
Na válečné
období 1939-45 není lehké vzpomínat, byla to doba nesvobody, bezpráví a teroru.
Většinu války ležely Čechy v hlubokém týlu a
jediným připomenutím vzdálených bojů byly letecké útoky, souboje, často i
sestřely a havárie bojových letadel. Některé se podařilo objasnit, jiné stále
zůstávají záhadou, a někdy jsou záchytným
bodem částečně dochované záznamy z četnických stanic. Také do válečné historie
Litně zasáhly letecké boje, které pomáhají objasnit četnická hlášení,
kronikářské zápisy nebo svědectví přímých účastníků.
V plochém údolí
Svinařského potoka u obce Skuhrov došlo 30. září 1944 k nouzovému
přistání německého letadla. Událost vyšetřovali četníci z Berouna. Rukou psané,
české poznámky jednoho z četníků popisuji, že v 19.30 hodin přistálo u obce
dvoumotorové letadlo "zn. hh 111, které při letu ze služebny 1137943
do Plzně pro ztrátu orientace nouzově přistálo." Přistání proběhlo
bez poškození letadla. Posádku tvořilo 6 mužů a pilot Obfw. Gustav Ris, který
ihned vyrozuměl domovskou základnu v Plzni. Berounští četníci podali hlášení
Gestapu v Kladně, Zemskému četnickému velitelství v Praze, německému Četnickému
velitelství a vojenské posádce v Berouně. Poté přenechali hlídku u letadla
bližší četnické stanici v Litni s drobnou poznámkou, že následující den ráno se
letadlo pokusí o odlet. Krátkou větou je událost ještě uvedena v přehledném
situačním hlášení za období od 1. září do 20. října 1944, které se zachovalo ve
změti českých i německých konceptů a originálů v archiváliích Okresního úřadu v
Berouně.
|
Podle zprávy četníků přistál bombardér Heinkel He 111 bez poškození. S
velkým letadlem, v neznámém, nepřehledném terénu to byl pro posádku jistě nebezpečný
výkon. Častěji volili přistání "na břicho" jak ilustruje barevná
fotografie. |
V četnickém
zápisu lze snadno rozpoznat typ letadla, dvoumotorový bombardér Heinkel He 111.
A překvapivě, také záhadný údaj "služebna 1137943" jde
rozluštit a ztotožnit s číslem 37943 pro polní poštu IV. Gruppe Kampfgeschwader
55 (zkráceně IV./KG 55). Bombardovací jednotka
IV./KG 55 ale byla zrušena na letišti v Plzni již koncem léta 1944 při
reorganizaci Luftwaffe. Příběh od Skuhrova proto možná ukazuje, že
zrušení IV./KG 55 sice proběhlo administrativou, ale reálně odepsaná letadla i
jejich posádky zůstaly v Plzni. A právě na letišti v Plzni byla postupně
vytvořena I. Gruppe Ergänzung Kampfgeschwader (Jagd) určená k doplňování
jednotek, které se v Praze přezbrojovaly z bombardérů na stíhače. Jejich část
se dokonce přezbrojovala přímo na nejmodernější, proudový typ Messerschmitt Me
262, se kterým je spojen druhý příběh.
Americké letectvo zahájilo 17. dubna 1945 operace v plné síle,
stíhací bombardéry operovaly nad severozápadem Čech, nad jižní Čechy zasáhly
stíhačky z Itálie a hlavní síla, americká 8. letecká armáda vyslala tisícovku
bombardérů s osmi sty stíhačkami nad Drážďany, Ústí n/Labem a sklady paliva v
Hněvicích u Roudnice n/Labem. Další svazy napadly nádraží v Berouně, Kladně a
Sokolově. Protiletadlové dělostřelectvo i útoky stíhacích Messerschmittů Me 262,
startující z pražské Ruzyně, způsobily ztrátu osmi bombardérů. Současně se
americké stíhačky zaměřily na německá letiště, mimo jiné v Praze, Českých
Budějovicích, Plzni, Klatovech a Chebu. Celkem na zemi zničily a poškodily přes
200 německých letadel, ale také německé protiletadlové dělostřelectvo si
vybralo daň a sestřelilo 16 amerických stíhaček P-51 Mustang. V Čechách se
tři z nich zřítily, dva piloti zahynuli, jeden se zachránil padákem, další
čtyři musely nouzově přistát a jejich piloti byli zajati.
Během bojů s Me 262 američtí
stíhací piloti nárokovali celkem 7 jistých sestřelů, 4 pravděpodobné a dalších
11 německých strojů poškodili. Lokální zdroje s americkými údaji téměř souhlasí,
v Čechách je dokumentováno 6 dopadů Me 262.
Jednou ze stíhacích jednotek chránící bombardéry během útoku na
Drážďany byla 364. Fighter Group (stíhací skupina). Přímo nad cílem
v 14.00 hodin odrazilo 17 Mustangů od podřízené 383. Squadron skupinu Me
262 útočící na bombardéry a následně skupinu pronásledovaly až nad Prahu. Zde
v čase mezi 14.30-14.50 hodin se střetl americký pětičlenný „flight“ (letka)
s osamělým Me 262. „Tryskáč točil
zatáčku 180 stupňů doleva. Capt. Orndorff začal střílet ze vzdálenosti 600
yardů, ale nepozoroval žádný zásah. Tryskáč vystoupal a pilot vyskočil na
padáku. Z tryskáče se kouřilo a explodoval krátce poté, co jeho pilot
vyskočil.“ uvádí zpráva o bojové
misi.
Úspěšný aktér Capt. Roy W. Orndorff
sestřel jen obecně lokalizuje českým „Praha“, ale okolnosti snad
dovolují jeho nárok s opatrností ztotožnit s havárií Me 262 u obce Nesvačily na
Berounsku. Havárii letadla vyšetřovali čeští četníci ze sousední Litně a
výsledky jejich šetření obsahuje unikátní, německy psaný dokument „Souhrnné
hlášení o leteckých útocích dne 17.dubna 1945 okresního četnického velitelství
Beroun“, které podrobně zmiňuje: „U Litně se zřítilo a shořelo německé letadlo
Bílá 1. Posádka Feldwebel Willi Schaffer nezraněný vyskočil s padákem v táboře
SS ve Skuhrově.“ Během shromažďování historického materiálu Letecká
válka na území ČSR pro Hlavní štáb Ministestva národní obrany v roce 1947
vyhotovilo Velitelství stanice SNB Liteň další hlášení s několika
podrobnostmi: „Dne 17.4. 1945 v 14.27 h došlo v obvodu obce Liteň, okr. Beroun ve
značné výši k boji mezi svazem amerických bombardovacích letadel a jedním
německým turbínovým letadlem. Německé letadlo bylo střelbou zapáleno a spadlo
těsně za hranicemi katastru obce Liteň, na katastr obce Nesvačily, okr.
Hořovice, stanice SNB Osov, kde zůstalo do převratu a dále. Pilot, německý
šikovatel, vyskočil a zachránil se padákem. Snesl se v obvodu obce Skuhrov,
zdejší obvod. Při snášení bylo po něm stříleno z kulometů ze skladu SS zbraní
ve Skuhrově v domnění, že jde o cizího letce. Letec zraněn nebyl. Americká
letadla kroužila kolem spadlého letce a kolem skladu SS, pak odletěla a
bombardovala Beroun.“
Souboj letadel a havárii samotnou pozoroval budoucí vojenský letec
Josef Vitásek (*1932): „Na jaře 1945 jsme místo do školy museli
chodit pomáhat do lesa pánům z Litně. Jednou právě vycházíme s kamarádem po
práci z lesa, motyky přes rameno, a už slyšíme střelbu z kulometů. Právě jsme
zahlédli vysoko na obloze souboj letadel, z jednoho se zablesklo, začal
vycházet kouř a s padákem vyskočil pilot. Letadlo za sebou nechávalo kouř a
zřítilo se na hranu kopce nad vesnicí odkud se vyvalil oblak kouře. Pilot na padáku
byl silným větrem snášen směrem k nám, když byl nad vsí Němci ze sladovny po
něm začali střílet z kulometu, a nakonec přistál kousek od nás, vrchlík padáku
se mu ještě nafouk a strhnul ho mezi duby na mezi u lesa asi 100 metrů od nás.
Mezitím němečtí vojáci z vesnice se psi i kulometem nadšeně hnali na místo, to
už letec hlasitě, německy řval a vojáci rychle zvolnili, psa dali na vodítko.
Sbalili padák a letec jim stále hlasitě nadával.“
Dobová fotografie z léta 1946
ukazuje zničenou zadní část Me 262 pod lesem u Nesvačil. Dobře je patrné
označení „bílá 1“ i modrobílá identifikační šachovnice KG(J) 54.
Dokumenty z německé strany událost ani jméno pilota nezmiňují,
zcela unikátně zde ale detaily přináší amatérská fotografie, kterou po válce
v létě 1946 pořídil Josef Votík. Zobrazuje trosky zadní části Me 262
stažené z lesa k okraji pole u Nesvačil. Jasně je patrné označení „bílá 1“
zaznamenané četníky, ale rovněž modrobílá šachovnice označující Kampfgeschwader
(Jagd) 54, tedy právě jednotku, která se přezbrojovala z bombardérů na
stíhačky.
Místo havárie bylo bezpečně nalezeno dle vzpomínek pamětníků.
Nachází se východně od obce Vinařice pod vrchem Šamor (481 m.n.m.)
v úžlabině s pomístním názvem Na mramorech. Během průzkumu zalesněné
lokality v březnu 2009 byl zjištěn velký rozsah rozptýlených drobných
kovových úlomků v celé šíři úžlabiny, ale žádný kráter po dopadu letadla.
Naopak, rozptyl trosek působil dojmem, že došlo k plochému nárazu ve
vrcholu úžlabiny, k roztříštění motorů a přední části trupu a sklouznutí trosek
po svahu až k spodnímu okraji lesa.
Očitý svědek Josef Vitásek ukazuje
na sedlo pod vrchem Šamor, kam se za války zřítil Me 262. Autor s ocelovým
nosníkem krytu motoru nalezeným po válce na místě havárie.
Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.