Adolf Hitler se nikdy netajil tím, jaký odpor a nechuť chová k židovskému obyvatelstvu. Tento názor si utvořil během svých mladých let před první světovou válkou, kdy pobýval ve Vídni a Mnichově. Tehdy se jako neúspěšný uchazeč vídeňské akademie výtvarného umění potloukal ulicemi Vídně a živořil mezi žebráky a bezdomovci. V té době začal věřit, že Židé ovládají světový řád a všichni v tomto ohledu táhnou za jeden provaz.
Po setkání se stejně smýšlejícími lidmi s okultní skupiny Thule, což byla Studijní skupina pro germánský starověk, se začaly v jeho mysli formovat myšlenky, které položily kořeny zrůdné nacistické ideologie. Po nástupu k moci v roce 1933 se rozhodl odstranit Židy z veřejného života. K tomu měla sloužit komplexně pojatá zákonná úprava této problematiky – tzv. Norimberské zákony, dva ústavní zákony přijaté 15. září 1935 v Norimberku: zákon o říšském občanství a zákon na ochranu německé krve a německé cti.
Po přijetí těchto zákonů přestali být Židé právoplatnými občany Německé říše. Norimberské zákony se vztahovaly na všechna území v moci Německa, tedy i na Protektorát Čechy a Morava. První z celkem asi 90 protižidovských opatření zavedených na našem území, vešlo v platnost 21. června 1939. Jednalo se o nařízení prvního říšského protektora Konstantina von Neuratha o konfiskaci židovského majetku.
Protižidovský teror vrcholil po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora na podzim 1941. Jako Hitlerův zapálený stoupenec nelítostně plnil jeho rozkaz zlikvidovat židovské obyvatelstvo na okupovaných územích a transport Židů z Berouna a okolních vesnic na sebe nenechal dlouho čekat.
Transporty Židů z Berounska
První deportace se uskutečnila již 18. února 1942, kdy se většina Židů z Berounska musela shromáždit na berounském nádraží, kde čekali na vlak, který je dopravil do Kladna, každý s jediným zavazadlem o váze 50 kg. Odsud odjeli do Terezína transportem označeným písmenem „Y“, v němž bylo 1000 Židů, z toho 93 z Berounska. V terezínské pevnosti nacisté zřídili na podzim roku 1941 ghetto, ve kterém se tísnili vězni v nevyhovujících podmínkách.
Ještě horší byla však situace ve vyhlazovacích táborech v Polsku, kam mířily transporty z Terezína. Další židovští obyvatelé z Berounska odjeli transportem označeným písmenem „Z“, který byl vypraven z Kladna 26. února 1942. Z tisíce transportovaných jich válku přežilo pouhých 66.
V Litni, Leči a Bělči žilo na začátku 2. světové války jen několik židovských rodin. Židovská komunita se v Litni objevila po roce 1680, kdy Jaroslav Kuňata z Dubna otevřel Židům brány svého panství a daroval jim pozemek pro synagogu, školu a hřbitov. Po téměř 200 letech dosáhla populace liteňských Židů 192 obyvatel. Po roce 1850 se jejich počet snížil kvůli narůstajícímu odporu místních obyvatel.
Důkazem jsou slova liteňského faráře Josefa Slavíčka z 4. března 1866: „Musíme se silně sjednotiti v nenávisti proti židům. Zavírám kázání slovy sv. Pavla ke Korintským: Buďte svorni křesťan ku křesťanu, abyste mohli odolati proti podvodným a zlomyslným židům. Nebudete-li svorni dům na dům padne. Amen.“ Za svá slova byl později vyšetřován policejními úřady a následně nahrazen svým zástupcem a odeslán na odpočinek.
Během příštích desetiletí úbytek židovského obyvatelstva v Litni nadále pokračoval, až byla v roce 1934 liteňská židovská obec včleněna do berounské. Z těch několika málo židovských obyvatel, kteří v roce 1939 v Litni a okolí žili, ani jeden neunikl transportu do vyhlazovacích táborů. Do Litně se nevrátil nikdo. Jejich životy ukončili nacističtí vrazi, kteří v Evropě vyvraždili na 6 milionů Židů.
Na závěr si připomeňme jména židovských spoluobčanů, kteří zahynuli a jejichž rodiny byly desítky let našimi sousedy: Alfred Pick, Katarina Picková, Bohumil Roubíček, Žofie Roubíčková, Jana Roubíčková, Marta Zeckendorfová, František Zeckendorf, Ervín Duschenes, Josef Duschenes, Kamila Duschenesová
Nikdy nesmíme zapomenout na tuto hrůzu a miliony mrtvých doslova pro nic. Lidé se musí poučit z vlastních chyb, jinak jsou odsouzeni, tyto chyby opakovat!
Jakub Kubič LiteňAlfred Pick
Narozen 01. 05. 1895.
Terezín. Lublin.
Zahynul 08. 08. 1942 Majdanek
Katarina Picková
Narozena 01. 10. 1864.
Terezín.
Zahynula 17. 09. 1942 Terezín.
Bohumil Roubíček
Narozen 12. 01. 1887.
Terezín. Izbica.
Zahynul.
Žofie Roubíčková
Narozena 06. 04. 1897.
Terezín. Izbica.
Zahynula.
Jana Roubičková
Narozena 14. 05. 1920.
Terezín. Izbica.
Zahynula.
Marta Zeckendorfová
Narozena 15. 09. 1892.
Terezín. Izbica.
Zahynula.
František Zeckendorf
Narozen 05. 12. 1899 Liteň.
Zahynul 07. 09. 1942 Mauthausen.
Běleč
Ervín Duschenes
Narozen 29. 06. 1910.
Terezín. Osvětim.
Zahynul.
Josef Duschenes
Narozen 01. 04. 1880.
Terezín. Osvětim.
Zahynul.
Kamila Duschenesová
Narozena 28. 09. 1880.
Terezín. Osvětim.
Zahynula.