Orientační nabídka


Znak městyse Městys Liteň (odkaz na titulní stránku) 

městys Liteň - Oficiální web


Menu

tady žili a tvořili Jarmila Novotná a Svatopluk Čech


Kounovské kamenné řady

Tento výlet si vyžádá trochu delší cestování, nejlépe autem, ale existuje i pohodlná - a navíc i malebná cesta vlakem, přes Rakovník směrem na Louny do stanice Mutějovice. Tak se dostanete do velmi zajímavé a turisty opomíjené oblasti, kde můžete zhlédnout pamětihodnosti z různých období naší historie. Hlavním předmětem zájmu jsou však takzvané Kamenné řady u Kounova, památka opředená tajemstvím.
Kounovské kamenné řady
 

 
 
 Dosud není jasné, k čemu řady měly sloužit, ani kdy a kým byly vytvořeny. Existuje několik teorií o jejich využití, mohlo jít například o pravěké posvátné závodiště, ale pravděpodobnější je možnost, že šlo o pravěký kalendář a observatoř. Pokud totiž promítneme spojnice mezi význačnými kameny na obzor, ukazují na postavení nebeských těles (například Slunce, Měsíce, Polárky) ve významných dnech v roce, jakými jsou třeba slunovraty. V současnosti jsou řady zarostlé, ale v době, kdy vznikaly, náhorní plošina byla holá, a proto mohla sloužit jako observatoř.

Řady se skládaly z více než 2000 kamenů a podobné byste našli u nedalekého hradiště Výrov a u obce Kluček. Ty kounovské nyní tvoří 14 rovnoběžných řad na ploše asi 11 hektarů a mají téměř přesnou severojižní orientaci. Jejich součástí je jen pět větších balvanů, z nichž dva jsou hlavní, nazvané Gibbon a Pegas. Zatímco kameny jsou z křemence, což se stalo pro mnohé z nich osudné, náhorní plošina je tvořena opukou. To vyloučilo možnost, že jde o úkaz geologický, a potvrdilo teorii, že uložení kamenů je dílem člověka

První zmínky o tajemných řadách pocházejí z roku 1842 a hovoří o použití kamenů na mezníky a na chmelnicích. Z roku 1927 se zachovala zpráva o jednom z místních občanů, který kameny odvážel do místních skláren, kde byly kvůli svému složení (velký obsah křemene) používány na výrobu skla. Tak byly kamenné řady postupem času drancovány těžbou lesa, opukovými doly a přírodními živly. Do dnešní doby se zachovalo pouhé torzo v prostoru lesa. Pamětníci, kteří vzpomínají na svá školní léta vyprávějí, že tudy procházeli mezi obrovskými balvany a dokonce i kamennými kruhy!

Zajímavé také je, že řady objevil a zkoumal až v roce 1934 učitel Antonín Patejdl z nedalekého Kounova. Poprvé je zaměřil a publikoval o nich. V roce 1934 a 1936 kamenné řady navštívili amatérští archeologové V. Karpatějev s J. Korelusem. V roce 1937 za kounovskými řadami zavítal pražský profesor Lustig, který provedl přesná měření. Mezi léty 1974 a 1977 probíhalo mapování území Archeologickým ústavem ČSAV. Teorie o funkcích řad sestavili profesor technických věd z Oxfordu, Alexander Thom (hypotéza o astronomické funkci megalitických staveb), či anglický analytický chemik G. V. Robinson (teorie o produkci ultrazvuku).

Zdatní turisté mohou po zaparkování vozu pod zříceninou hradu Džbán, podle které se jmenuje zdejší přírodní park a jeho nejvyšší bod (536 m n. m.), zařadit do itineráře zříceninu nedaleko od silnice. Pak se mohou vydat k řadám po žluté turistické značce. Doporučuji podívat se do mapy a cestu do kopce si zkrátit přes les. Zhruba po dvou kilometrech, budete-li následovat žlutou turistickou značku, dojdete k řadám. Po žluté značce vede i naučná stezka z železniční stanice Mutějovice (není totožná s obcí Mutějovice), která má 11 zastávek. Cesta po žluté značce vede po návrší asi půl kilometrovým polem, proto doporučuji zvolit dobré počasí, nebo obuv. Po prohlídce místa i velmi zajímavé náhorní plošiny můžete pokračovat dále po žluté k rozcestí Na Rovinách, a pokračovat tak na zhruba 15 kilometrovém okruhu.

Na počátku pochodu po modré turistické značce minete hradiště Rovina, kde je ještě patrný val na jeho severní straně. Hradiště je z doby halštatské a od roku 1958 je kulturní památkou ČR. Potom sejdete k silnici a na jižní straně protější náhorní plošiny Pravda můžete navštívit zříceninu stejnojmenného hradu. Ten je lépe zachován než zřícenina Džbán a je výborný k romantickému letnímu turistickému bivakování.

To však stále není vše, nejdříve žlutá a potom zelená turistická značka vás dovede do nedaleké obce Domoušice, kde kromě starých zemědělských stavení postavených z opuky a zámku naleznete na návsi krásné pomníky obětem válek, vzniku ČSR a letci Václavu Bergmanovi, který se účastnil bitvy o Británii. Pomník vznikl za přispění jeho rodiny. Generálmajor Václav Bergman působil ve 313. peruti Královského letectva RAF a byl vyznamenán čtyřmi Čs. válečnými kříži, Čs. medailí za chrabrost, medailí Za zásluhy nebo Defence Medal. Po únoru 1948 čelil perzekuci komunistického režimu, a proto odešel zpět do Anglie.

Po návštěvě Domoušic vám bude zbývat už jen 2.7 km cesty zpět k autu, nebo kousek na vlak v Domoušicích. Celý pochod se dá libovolně zkrátit a ten, kdo chce navštívit jen kamenné řady, ujde zhruba pět kilometrů. Na výletě určitě pořídíte pěkné fotografie, příznivci her s GPS se dozví spoustu zajímavých informací a každý si udělá hlad a bude se těšit domů na večeři.

Jan Čech, zastupitel
 
Zodpovídá: Úřad Městyse Liteň
Vytvořeno / změněno: 14.6.2019 / 14.6.2019
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Tipy na výlety
 

Kontakt

Městys Liteň
Náměstí 71
267 27 Liteň

Tel.: 311 684 121
E-mail: podatelna@mestysliten.cz
IČO: 00233501
ID datové schránky: rgnb7me

Odkazy v zápatí

 

Úřední hodiny

  • Po 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Út zavřeno
  • St 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Čt zavřeno
  • zavřeno

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

Informace v patě

web & design WEBHOUSE®, redakční systém vismo®