Obchůzky vsí, za zvuku řehtaček nahrazujících kostelní zvony, jež odletěly do Říma, řídí kaprál. Jde v čele dvojstupu, eviduje docházku, pozvednutím řehtačky nad hlavu určuje čas řehtání a čas zpěvu/přednesu říkanky Cos to Jidáši, cos to učinil a zapisuje „trestné body“, které se přidělují, jakmile někdo řehtá bez povolení kaprála, začne dřív, skončí později, povídá, když nemá atp. Na závěr rozpočítává odměnu podle účasti na jednotlivých řehtáních.
V Bělči se letos začalo chodit řehtat pod vedením kaprálek Barbory Honešové a Sabiny Volfové na Zelený čtvrtek ve 13 hod. a pak v podvečer v 17 hod., v průběhu Velkého pátku se Běleč obchází 3x – v osm hodin ráno, hodinu po poledni a opět v podvečer v 17hod., na Bílou sobotu se řehtá naposledy v osm hodin ráno a pak se s koledou obchází jednotlivé domy – poslední obchůzka bývá nejnáročnější, protože zpravidla končí až okolo 16. hodiny.
Řehtat se chodí i v místní části Leč – podrobnosti připravujeme.
V sousedním Korně mají řehtání „lehce náročnější“ - mnoho generací korenských dětí na Zelený čtvrtek pokleká před kapličkou na horním konci návsi k modlitbě Zdrávas Maria již v pravé poledne . Po jejím odříkání obejdou vísku, cestou se pomodlí u křížku pod rybníkem a vrátí se zpět ke kapličce.
Večerní čas místo zvonů chodí oznámit v šest hodin. Nejnáročnějším dnem je pro ně Velký pátek, protože se ves obchází čtyřikrát: v půl sedmé ráno (za mých let již v 6 hodin), v pravé poledne, odpoledne ve tři a večer zase v šest, přičemž při ranní obchůzce se řehtáči chodí mýt do studené vody horního rybníka.
Na Bílou sobotu jejich »služba« po řehtání v půl sedmé končí. O cca 3 hodiny později se však sejdou ještě jednou na koledu – zastaví se u každého domu, protože většina obyvatel pro ně má odměnu do kasičky. Letošními kaprálkami jsou Anička Kratochvílová a Anežka Trojanová.