Orientační nabídka


Znak městyse Městys Liteň (odkaz na titulní stránku) 

městys Liteň - Oficiální web


Menu

tady žili a tvořili Jarmila Novotná a Svatopluk Čech


Liteň a přifařené k ní obce – pozoruhodné dílo faráře Josefa Kreisingera

V roce 1896 vydal vlastním nákladem knihu popisující Liteň a okolní obce liteňský farář Josef Kreisinger. Úryvky z tohoto pozoruhodného díla přineslo Liteňské zrcadlo v původním znění.
Liteň a přifařené k ní obce – pozoruhodné dílo faráře Josefa Kreisingera
 

 
 
Jeho kniha Liteň a přifařené k ní obce obsahuje podrobné citace farních kronik a listin liteňské vrchnosti k dějinám městyse, liteňského panství, farnosti a školy. Popisuje stavební vývoj kostela sv. Petra a Pavla, fary, zámku, školy, hřbitova, židovského hřbitova a přilehlých vesnic. Uvádí přehled majitelů panství, jeho správců, farářů, starostů a dalších činitelů městyse.

Práce obsahuje i přepis nápisů v kostele a na kostelních zvonech. Knihu věnoval z obzvláštní úcty vysokorodému pánu, pan Josef Šeb. rytíři Daubkovi, výtěžek z prodeje knihy daroval spolku pro vystavění věže při chrámu páně v Litni. V úvodu také čtenáře prosí, aby „spisek tento v dobrém úmyslu byl přijat a také tak posuzován.“

V jejím úvodu píše, že „povzbuzen myšlenkou bývalého faráře liteňského Františka Řezáče, vzal jsem na sebe úkol sestaviti krátký popis osady Liteňské. Snesl jsem v spisek tento vše, co o osadě snésti se dalo, použiv různých pramenů k sdělání místních dějin sloužících.“ Výtěžek z prodeje knihy měl podle jeho přání být věnován na vystavění věže chrámu Páně v Litni.

Josef Kreisiger se narodil roku 1857 v Číčově na Plzeňsku a na faře v Litni působil nejdříve jako kaplan, farářem se stal v únoru 1892 po smrti nástupce Františka Řezáče faráře Františka Havlíčka. Zemřel 21. října 1934 a jeho hrob najdete na liteňském hřbitově.

Popis městyse z roku 1896

Městys Liteň, s přidělenými obcemi Lečí a Vlenci, tvoří katastrální obec v rozloze 931. 68 ha půdy, 151 domů, 1165 obyvatelů. Bez Leče a Vlenců má Liteň dle posledního sčítání roku 1890 celkem 100 domů, obydlených 96, neobydlené 4 s 877 obyvateli, z kterých se přihlásilo k národnosti české 875, dva k národnosti německé. Dle náboženství, bylo 814 katolíků, 11 nekatolíků a 52 židů.

Ohledně čtení a psaní umí číst a psát 342 mužů, 372 žen, neumí číst a psát 71 mužů a 91 žen. Roku 1715 čítala Liteň 94 obyvatelů; roku 1770 čítala 356 obyvatelů; roku 1788 bylo v Litni 66 domů a 1848 bylo 78 domů s 694 obyvateli.

Obyvatelstvo městečka živí se hlavně polním hospodářstvím, městskými řemesly a obchodem. Živnostenstva v městečku jsou takto zastoupena: 1 stavitel, 6 kupců, 6 hostinských, 2 truhláři, 2 kováři, 2 koláři, 9 krejčí, 5 obuvníků, 2 řezníci, 1 koňský obchod, 1 klempíř, 1 cukrář, 1 pokrývač, 1 hodinář, 1 kominík, 3 pekaři, 2 obilní obchody. Mimo to velký pivovar na 75 hektolitrů a lihovar.

Že Liteň původem svým sahá do dob pohanských, dokazují nálezy popelnic a pohanských hrobů v blízkém okolí. Při opravě hradby farní zahrady byla nalezena popelnice tuhová, jež chová se ve sbírce pana J. Šeb. rytíře Daubka v Brněnci. Taktéž v blízké obci Korně nalezeny podobné tuhové popelnice a roku 1886 odkryty tamtéž pohanské hroby se skrčenými kostrami, z nichž v jednom nalezena jehlice, zvaná „Únětická“.

Liteň patří skutečně ke starým osadám, neboť připomíná se již r. 1195 pod svým původním názvem „Luteň“, který se až do 14. věku udržel. V první polovici 15. století Liteň též „Litem“ zvána (Archiv český Palackého Registra zápisův z r. 1454 str. 514). Pavel Stránský ve své „republica Bojema“, kraje Podbrdského, zmiňuje se o městečkách: Vosov, Skřipel, Liteň, Mníšek a Mýto. Musila tedy za doby jeho Liteň býti městysem. Později přichází co ves a byla teprve od císaře Ferdinanda I., dekretem ze dne 14. května 1838 za městys povýšena, s čímž spojeno i odbývání čtyř výročních trhů.

Znak městečku dostal se dne 28. února 1885. Ve štítě modrém hradby stříbrné s cimbuřím, za nimiž vpravo i vlevo věž špičatou, červenou střechou a obloukovitými okny. Otevřená brána, se stříbrnou, vyzdviženou mříží, má po obou stranách nakloněné štíty; štít po pravé straně jest černý a nese zlaté písmeny F. I., po levé straně červený s letopisem stříbrným 1838, mezi věžemi korunovaný český lev.

V Litni jest c. k. poštovní úřad od r. 1868 a telegrafní od 13. června 1887, sídlo obvodního lékaře, četnická stanice o 3 mužích.

Společenský život, pěstování osvěty, rozvíjí se ve spolcích: Živnostenský spolek, založený r. 1767 hraběnkou Zuzanou Vratislavovou z Mitrovic, sbor dobrovolných hasičů pro Liteň a okolí, hospodářství spolek, spolek vojenských vysloužilců a čtenářská beseda „Třebízský“.

Poměry hospodářské

Co se týče hospodářství, jest toto v celém svém rozsahu věnováno vzdělávání půdy. Výměra jednotlivých statků je v poměru k jiným částem Čech dosti značná a musí s pochvalou připomenuto býti, že parcelování pozemků, které při větší lidnosti tak rádo zapouští kořeny, v okolí žádné pokroky neučinilo.

Chalupníků čili domkářů s malou výměrou pozemků je tak skrovný počet, že nezasluhují ani zmínky. Menší hospodářství, o 3 ha výše, jsou v Hatích, v Hodyni, v Krupné atd., zato v Litni, v Měňanech, Svinařích, Korně, Bělči atd. je většina hospodářství ve výměře 15–35 ha (25 až 60 jiter). Způsob vzdělávání děje se ponejvíce silou koňskou a volskou, u velkostatků v posledních letech položen důraz na meliorace. Zavedeno orání parním pluhem Fowlerovým a množstvím v posledních letech se vyskytnuvších jiných pluhů a rádel všech soustav a modifikací.

Spůsob hospodaření je tříhonný, do půdy pohnojené seje se stebelnatina a polní kopanina. Hnojení děje se ponejvíce hnojem z kravína a stájí. Z umělých hnojiv užívá se u velkostatku a u rolnictva šáma, popel z vápenných pecí, superfosfát, chilský ledek, síran amonatý.

Co stěžuje provozování hospodářství, je nakloněná plocha mnohých polí, z kterých při déle trvajících deštích ornice bývá odplavena. V mnohých polohách lze pozorovati nejlépe blahodárný účinek lesa na hospodářství! Vrcholky kopců lesem porostlé zadržují spoustu spadlé vody, ano, pod stráněmi zalesněnými bývá vždy škoda mnohem menší, než na holých stráních, z kterých stéká voda zrychlenou prudkostí do polí a rozdírá ornici štěrkem a tvoří široké brázdy.

Z hospodářských rostlin daří se v Litni a okolí pšenice, žito, ječmen, oves, hrách, brambory, jetel, zelí, řípa, ligrus, vojtěška, vikev, řepka hořčice. V obci Krupné byly učiněny pokusy v pěstování chmele a vína. V zahradách pěstují se višně, třešně, hrušky, jablka. Vůbec ovocných stromů jest všude hojnost, a to nejen v sadech a zahradách, ale i po stranách silnic, na mezích a v polích nalézají se krásné ovocné stromy, dodávajíce celé krajině ušlechtilého rázu. Jablka ušlechtilých druhů daří se zvláštně v zahradách obce Bělče, na Halounech, Svinařích. Švestky dávají značný výtěžek. U velkostatku suší se švestky z velkých zahrad: Jelenice, za Hatěma a ze stromořadí kolem cest; výtěžek hrubý asi 1000 zl.

Ze zvěře nalézají se tu všechny druhy patřící k honbě na zvěř nízkou: 1000 koroptví, 900 zajíců, 200 bažantů, 1–2 tetřívci. Z honby na vysokou: jeleni, tetřevi. Z ryb chovají se v rybnících: kapr, lín, okoun, štiky i radi. Z dravců přicházejí: liška, jezevec, kolčava, tchoř, kuna skalní, jestřáb, sokol stěhovaný, ostříž, poštolka.

Liteňské zrcadlo 2/2022
 
Zodpovídá: Úřad Městyse Liteň
Vytvořeno / změněno: 10.10.2022 / 10.10.2022
 

 

Kontakt

Městys Liteň
Náměstí 71
267 27 Liteň

Tel.: 311 684 121
E-mail: podatelna@mestysliten.cz
IČO: 00233501
ID datové schránky: rgnb7me

Odkazy v zápatí

 

Úřední hodiny

  • Po 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Út zavřeno
  • St 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Čt zavřeno
  • zavřeno

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

Informace v patě

web & design WEBHOUSE®, redakční systém vismo®