U příležitosti 80. výročí úspěšné odbojové Operace Anthropoid, při níž parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík 27. května 1942 smrtelně zranili zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, odhalí starosta městyse Liteň Filip Kaštánek v části Běleč v prostoru ulic Ve Svahu, Karlštejnská a Horní také novou informační tabuli Naučné stezky Liteň. Věnována bude dvěma rodákům z Bělče, kteří projevili statečnost v době německé okupace našeho území – armádnímu generálovi Bedřichu Homolovi a odbojáři Josefu Kusému.
„Jména těchto hrdinů z Bělče jsou sice na pomníku obětí první a druhé světové války, nikdo ale netuší, jaké příběhy se za těmito jmény skrývají. U příležitosti 80. výročí likvidace druhého muže Třetí říše Reinharda Heydricha jsme se rozhodli připomenout hrdinské činy našich rodáků,“ říká starosta městyse Liteň Filip Kaštánek a dodává: „V odhalování zapomenuté historie chceme pokračovat a věříme, že přibudou další informační tabule, které občany městyse Liteň i návštěvníky seznámí se zajímavými osudy dalších obyvatel.“
Slavnostního odhalení pamětní desky se zúčastní René Černý z Muzea Policie ČR, který přítomné seznámí s okolnostmi hrdinského činu bělečského rodáka Josefa Kusého. René Černý napsal o přestřelce mezi českými četníky a parašutistou Arnoštem Mikšem knihu Bratři ve válce, ve které také popisuje setkání se synem Josefa Kusého.
Nová informační tabule Hrdinové z Bělče
Bedřich Homola se narodil v Bělči 2. června 1887 do rolnické rodiny Václava Homoly a Marie rozené Beranové. Navštěvoval obecnou školu v Litni a měšťanskou školu v Hostomicích. V Praze vystudoval vyšší stavební průmyslovou školu a během vojenské služby prošel školou pro důstojníky v záloze. V červenci 1914 narukoval do první světové války jako důstojník rakousko-uherské armády. Po zajetí v Rusku vstoupil v únoru 1915 do československých legií. Do nově vzniklého Československa přijel v roce 1920 se svou ruskou manželkou Galinou. Usadili se v Praze, kde se jim narodil syn Oleg. Zůstal v armádě, v níž zastával velitelské pozice. V době nacistické okupace Čech a Moravy působil ve vedení odbojové organizace Obrana národa. Po zatčení gestapem vydržel kruté mučení a své spolupracovníky neprozradil. Zemřel na popravišti 5. ledna 1943.
Josef Kusý se narodil v Bělči 17. února 1909 do rodiny Františka Kusého a Marie rozené Velíkové. Vyučil se zedníkem a jako zedník se také živil. V dubnu 1942 pracoval na stavbě lávky v Řevnicích spolu s Josefem Minaříkem z Haloun. Ten ho seznámil se svým přítelem z vojny Arnoštem Mikšem, parašutistou z výsadku ZINC vyslaným z Anglie 27. března 1942. Arnošta Mikše poté Josef Kusý ukrýval ve svém domě č.p. 60 a také se s ním 28. dubna 1942 vydal do Požár u Křivoklátu, aby zde vyzvedli vysílačku výsadku STEEL. Na místě je ale překvapila hlídka českých četníků a následovala přestřelka. Při ní zahynul jeden z četníků a postřelený Arnošt Mikš obrátil zbraň proti sobě. Ještě předtím křikl na Josefa Kusého: „Utíkej, já už se k vám nevrátím!“ Josef Kusý přiběhl domů do Bělče ráno 1. května 1942 celý schvácený, část cesty zdolal loďkou po Berounce. Následující den večer ho zatklo gestapo před zraky jeho ženy Růženy a jedenáctiletého syna Josefa. Za pomoc Arnoštu Mikšovi byl odsouzen pražským stanným soudem k trestu smrti a 31. května 1942 zemřel na popravišti Kobyliské střelnice spolu s kolegou Josefem Minaříkem a dvěma mladšími bratry Arnošta Mikše.