Městys Liteň leží ve Středočeském kraji v okrese Beroun 30 kilometrů jihozápadně od hlavního města Prahy. Leží v Hořovické pahorkatině zhruba 4,5 km jihozápadně od národní kulturní památky hrad Karlštejna, přibližně 15 km jihovýchodně od Berouna.
Městys je rozdělen do dvou katastrů a čtyř částí. Největší částí městyse je
Liteň, dále Běleč, Leč a Vlence. Podívejte se na
mapový portál GObec.
Celková rozloha činí 1276 hektarů.
Nadmořská výška je 322 m. n.m.
Počet obyvatel
Podle údajů
Českého statistického úřadu žilo v obci Liteň 1.1. 2022 žilo v Litni
1207 obyvatel (609 mužů a 598 žen), jejich průměrný věk byl 40,4 let (mužů 39,1 a žen 41,6 let).
Dopravní obslužnost
Pokrytí autobusovou dopravou zajišťuje společnost ARRIVA TRANSPORT ČESKÁ REPUBLIKA a.s., která provozuje tři autobusové linky, z nichž všechny poskytují spojení obce s Berounem. V obci je celkem 5 autobusových zastávek.
Litní prochází lokální železniční trať, která byla vybudována ve 20. letech 20. století. Tato trať vedoucí z Lochovic do Zadní Třebaně se v Zadní Třebani se napojuje na hlavní dvoukolejnou elektrifikovanou trať vedoucí z Plzně, přes Beroun, do Prahy.
Občanská vybavenost
Úřad městyse Litně zajišťuje pro své občany výkon správy na úseku matriky a pohřebnictví, výkon státní správy na ostatních úsecích zajišťuje Městský úřad v Berouně a Králově Dvoře. Městys Liteň poskytuje nejen pro své obyvatele, ale i pro obyvatele z okolních spádových obcí základní služby, jako je například provoz základní a mateřské školy, provoz kina, knihovny, pošty nebo muzea.
V Litni je k dispozici také z ákladní lékařská péče pro děti a dospělé vč. zubní ordinace. Sociální služby seniorům a osobám se zdravotním postižením poskytuje Digitus Mise o.p.s., a také odloučené pracoviště Domeček, o. s. Hořovice.
Z hlediska dostupnosti občanské vybavenosti ve sledovaných spádových obcích městyse Liteň disponuje nabídkou základních služeb pouze obec Svinaře, kde je v provozu mateřská škola, pošta a knihovna.
V polovině 90. let byl v obci vybudován vodovod s vodárnou. Vodárna čerpá vodu z vrtů v okolí Vlenců. V roce 2002 byla dokončena plynofikace v Litni. V roce 2005 byl plyn zaveden do Leče. Kanalizace a čistírna odpadních vod byla v Litni postavena v letech 2014-2016.
V obci je dále pošta, benzinová pumpa, tři prodejny potravin, obchod s průmyslovým zbožím, květinářství, kadeřnictví, a dva hostince. Obec je pokryta sítí bezdrátového internetu.
Spolky a organizace
V Litni je řada spolků, které se zabývají rozmanitými činnostmi. Jsou zde základní organizace včelařů či místní organizace zahrádkářů, která pořádá semináře a zájezdy se zahrádkářskou tématikou.
O odkaz slavných osobností spjatých s Litní pečuje obecní Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné a nezisková organizace Zámek Liteň, která organizuje každoročně
Festival Jarmily Novotné a řadu dalších kulturních akcí.
Sportovní aktivity zaštiťuje fotbalový klub FC Liteň a působí zde tělovýchovná jednota Sokol Liteň.
Požární ochranu zabezpečuje Sbor dobrovolných hasičů se zásahovou jednotkou kategorie JPO III čítající 16 členů. SDH Liteň je nejstarším hasičským sborem v okrese Beroun.
Významné postavení má i Myslivecké sdružení Liteň.
Využití volnéhu času dětí se věnuje Středisko volného času – Domeček Hořovice, které provozuje v Litni odloučené pracoviště a organizuje různorodé akce a kroužky. Každoroční dětské tábory organizují ČTU Zálesák a ČTU Záskalák.
PamátkyV obci se nachází
barokní zámek se zámeckým parkem (veřejnosti nepřístupný), v němž se nachází
Čechovna, která dostala název po otci básníka Svatopluka Čecha, Františku Čechovi ,který byl v Litni správcem statku. Pobyt Svatopluka Čecha, kterému v té době bylo šest let, připomíná pamětní deska, která byla na budově slavnostně odhalena v roce 1925. Poté, co se Jiří Daubek v roce 1931 oženil s Jarmilou Novotnou, stala se Čechovna domovem této významné české pěvkyně. Díky Festivalu Jarmily Novotné dnes barokní klenby Čechovny opět rozeznívá hudba a zpěv.
Další významnou památkou je barokně přestavěný gotický kostel sv. Petra a Pavla. Traduje se, že kostel nechal v Litni postavit Karel IV. ze zbylých kamenů po stavbě hradu Karlštejn. Pravděpodobně byla v tomto místě dříve románská kaple či rotunda. V době třicetileté války, v roce 1639 byl vypálen švédskými vojsky generála Bannera (stejně jako bývalá fara, která stála v místech, kde je nyní škola a restaurace). Po skončení třicetileté války (1648) byl v roce 1661 opravovván a v letech 1765-67 byl díky Zuzaně Vratislavce z Mitrovice přestavěn do dnešní barokní podoby. V roce 1906 byla přistavěna věž. Je chráněn jako kulturní památka ČR.
Na zdejší faře kaplanoval v letech 1875-76 český spisovatel Václav Beneš Třebízský za faráře Františka Josefa Řezáče, vlasteneckého kněze a pedagoga, působícího zde v letech 1865-79.
Zajímavou kulturní památkou je hrobka rodiny Daubků postavená v klasicistickém stylu.
V minulosti v obci také žila židovská menšina, což dokládá židovský hřbitov, který je jedním z nejstarších dochovaných v České republice (založen v 17. století).
Osobnosti
V minulosti v Litni pobývala řada významných osobností:
- Josef Mánes pobýval v obci v roce 1859, portrétoval zde zámeckou rodinu Daubků.
- Quido Mánes provedl dekorativní výzdobu zámeckých prostor.
- František Ženíšek vytvořil v Litni první návrh opony Národního divadla a známý olej „Oldřich a Božena“.
- Svatopluk Čech ve svém díle „Ve stínu lípy“ hovoří o Litni jako o svém domovu.
- Václav Beneš Třebízský – kněz, spisovatel historické prózy z doby husitské. Nejznámější je jeho dílo „Povídky karlštejnského havrana“, kde zachycuje historii liteňského okolí.
- Páter František Josef Řezáč – kněz, pedagog a reformáror českého vězeňství. Byl osobním přítelem Karla Havlíčka Borovského. V r.oce 2000 byla po něm pojmenována Základní škola v Litni.
- Josef Jelínek – herec Tylovy kočovné divadelní společnosti a Zollnerovy společnosti. Závěr života prožil u své dcery Jety v Litni.
- Otomar Pravoslav Novák – universitní profesor, paleontolog, žák Joachima Barranda.
- Jarmila Novotná, provdaná Daubková – slavná operní pěvkyně
- Ing. Zdeněk Zdrůbek – autor trilogie Čas nadějí, Svědectví minulosti, Z kronik Podbrdska – shrnul historii Litně a jejího okolí.