Krajina v místech, kde se rozkládá obec Liteň s jejími součástmi Bělčí, Lečí a Vlencemi, byla osídlena dávno předtím, než pradávný písař zaznamenal roku 1195 první zmínku o obci. Tehdy tato zmínka byla ještě pod názvem Luteň, který se udržel až do počátku 14. století.
Jak tento název vznikl má více možností. Jedna z nich by se dala odvozovat od předpokladu, který zasazuje období vzniku názvu obce až do časů dávných Keltů. (Keltové žili na území Čech od 6. do 1. století před naším letopočtem). Podle archeologických nálezů obývali dávní válečníci v těchto dobách v široké míře celé Podbrdsko. A právě blízkost místních obcí s názvy Korno, Koda, Koněprusy, ale i Tobolka a další, kde je předslovanský, neboli keltský původ téměř jistý, by svědčily o tom, že i Liteň získala svůj název v těchto časech. V tom případě by byl název naší obce starý skutečně až 2500 let.
Další domněnkou o vzniku jména Liteň je tvrzení, podle něhož názvy osad byly často odvozeny od jmen stařešinů - kmenových vládců. Na základě této domněnky by zakladatelem osady v slovanských dobách, mohl být Luten, Lutoslav, Lutomír a podobně. Profesor František Jílek, který se touto problematikou zabýval, se rovněž přiklání k tvrzení, že název je odvozen od zakladatele. V tomto případě se podle Jílka, jmenoval Luten, což znamenalo krutý. Lutná byla ta nejtěžší práce a lutný pán byl takový, který ji vyžadoval. Krutý - lutný byl údajně i život na jeho panství.
Luteň se v těchto časech nacházela v držení prastarého rodu Buziců, jehož erbem je štít s černou kančí hlavou. Členové tohoto rodu jsou spojování dokonce s legendárním Bivojem. Neboť legenda o vzniku erbu Rodu Buziců se nápadně podobá té o Bivojovi. Synové nejslavnějšího příslušníka rodu Jetřicha Buzice, který padl v bitvě proti Polákům roku 1110 v bitvě u řeky Trutiny, měli podle legendy přemoci divokou svini holýma rukama a poté si s její hlavou ozdobil štít. Od těch dob je toto vyobrazeno i na jejich erbu.
Jakub Kubič