Orientační nabídka


Znak městyse Městys Liteň (odkaz na titulní stránku) 

městys Liteň - Oficiální web


Menu

tady žili a tvořili Jarmila Novotná a Svatopluk Čech


Osud Litně a jejích občanů za 1. světové války

11. listopadu si svět připomněl 100 let od konce první světové války. V Litni nebylo rodiny, z níž by alespoň jeden člen neodešel, často se na bojištích první světové války sešli otec i syn. Více v článku Jakuba Kubiče.
Historická fotografie Litně
 

 
 

Doba první světové války v letech 1914 až 1918 byla poslední etapou habsburské vlády nad českými zeměmi a Slovenskem. To ale Češi a Slováci netušili a byli nuceni za Rakousko-Uhersko bojovat. Bojů první světové války se v rakousko-uherských jednotkách zúčastnilo 9 miliónů vojáků, z nichž se přibližně 1,1 miliónu nevrátilo. Počet českých mužů mobilizovaných ze zemí Koruny české do císařské armády je odhadován na 1,4 miliónu, přičemž padnout ve válce mělo přibližně českých 150 000 vojáků.

Rakousko-Uhersko vypovědělo dne 28. července 1914 válku Srbsku jako odvetu za atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu. Válka mezi těmito zeměmi se už v následujícím měsíci rozrostla v celoevropský konflikt a později i celosvětový. Válečných útrap a strádání nebyli ušetřeni ani obyvatelé Litně a přilehlých obcí. 

Dne 27. července 1914 se v Litni objevily mobilizační vyhlášky. Liteňský kronikář zaznamenal tento den takto: „Mobilizace působila mezi občany jako hromová rána – všichni byli zděšeni. Muži připravovali se k odchodu ku svým oddílům. Pláč rozléhá se po všech krajích českých.“ Ještě tentýž den přijel do velkostatku C.K. úředník z Berouna a zabavil všechen oves.

Během následujících válečných let (1914–1918), byli postupně povoláni všichni muži ve věku 18–50 let. A tak nebylo v Litni rodiny, z níž by alespoň jeden člen neodešel, často se na bojišti této velké války sešli otec i syn.

Jelikož Rakousko-Uhersko bylo ze všech stran obklopeno nepřátelskými státy, byl prakticky znemožněn jakýkoliv dovoz a vývoz zboží. Brzy se tak objevil obrovský nedostatek potravin, uhlí, kovů a jiných základních potřeb. Bezprostředně po vypuknutí války byl proto zaveden přídělový systém a 21. 11. 1914 byly poprvé provedeny rozsáhlé soupisy potravin u rolníků. A poté 28. 2. 1915 u všech občanů. Následně 9. 5. 1915 byl proveden soupis všech barevných kovů v domácnostech, jako byl cín, mosaz, měď, bronz. Jednalo se především o svícny, vany, postele, váhy, závaží atd. Se zhoršující se situací Rakouska-Uherska se začaly soupisy rozšiřovat, a to na osivo, brambory, dříví, uhlí, cukr, sůl, seno, slámu atd.

Po provedení těchto soupisů následovaly prohlídky a záhy kontribuce, konfiskace a nucený výkup. Při kontrolách asistovala místní policie a četnictvo. Od roku 1917 se přidali ještě čtyři vojáci vyzbrojení puškami. Rekvizicím se nevyhnuli ani koně a dobytek. Během válečných let bylo v Litni a okolních obcích zabaveno více než 100 koní a téměř 300 kusů hovězího dobytka.

Nepředstavitelná bída


Katastrofální ekonomická situace se vleklou válkou i nadále zhoršovala a nouze došla tak daleko, že během roku 1916 byly zrekvírovány dva zvony liteňského kostela z roku 1658. Následně přišel kostel o hromosvod a měděnou střechu, kterou nahradil obyčejný plech. V roce 1918 byly zabaveny píšťaly varhan v kostele. A zabavovalo se dále –hospodským pivní trubky a ve všech domácnostech výše zmíněné kovové předměty.

Bída na konci války byla nepředstavitelná. Do mouky se začala mlít kukuřice, kaštany, dřevo i dokonce přimíchávat popel. Housky, rohlíky a cukrářské výrobky se péct nesměly. Jako výživnou stravu doporučovaly úřady kopřivy a bukvice. Doporučován byl rovněž chléb z vojtěšky a jetelového semene. Za povšimnutí stojí rovně kvalita tabáku, který byl od roku 1916 míchán ze 40 % z bukového listí, z 40 % ze sušeného chmele a 20 % odřezků z doutníkových špiček. 

Jako by toho nebylo málo, bylo nařízeno vyhlášení peněžních a materiálních sbírek a válečných půjček, těch bylo celkem 8. Liteňští občané a živnostníci takto státu „půjčili“ celkem 169.700 korun a zámecký pán Daubek ohromujících 1.050.000 korun.

Lidé se kromě toho potýkali s obrovskou drahotou. Státem garantované maximální ceny nebyly dodržovány. V kronice se o tom dochoval tento zápis: „Obchodníci koupili obilí za normální ceny, ale přidali za půjčení pytlů i za dovoz 10-20 korun na 100 kg, též mezi občanstvem vymizela sousedská ochota. Nedostatek byl přímou příčinou, že z měst, hlavně z Prahy, jezdili na venkov a skupovali vše, přepláceli, čímž ještě povstala drahota všeho“.

Hned z počátku války objevil se velký nedostatek drobných peněz. Většina mincí byla z oběhu stažena, aby se z nich vyrobilo střelivo. Rakouská banka tiskla jako náhradu papírové peníze ve dne v noci, ale nebyla schopna tento „výpadek“ pokrýt. Lidé to vyřešili po svém: trhali bankovky na poloviny. Z jedné koruny se tak rázem stalo 2 x 50 haléřů a podobně.

Liteň poznala během války ještě další příkoří. Kromě materiálního nedostatku také cenzuru a perzekuci všeho národního a českého ze strany C.K. úřadů, které neviděly rády projevy jakéhokoliv vlastenectví, pozvedající národního ducha Čechů. Ale o tom až v některém z dalších článků.

Jakub Kubič
 
Zodpovídá: Úřad Městyse Liteň
Vytvořeno / změněno: 12.11.2018 / 12.11.2018
 

 

Kontakt

Městys Liteň
Náměstí 71
267 27 Liteň

Tel.: 311 684 121
E-mail: podatelna@mestysliten.cz
IČO: 00233501
ID datové schránky: rgnb7me

Odkazy v zápatí

 

Úřední hodiny

  • Po 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Út zavřeno
  • St 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Čt zavřeno
  • zavřeno

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

Informace v patě

web & design WEBHOUSE®, redakční systém vismo®