K hoře, která je dominantou východní části křivoklátských lesů, je možné dojet autobusem z nádraží v Berouně. Můžete si vybrat, zda pochod začnete v Novém Jáchymově, Otročiněvsi nebo v Hudlicích, rodišti Josefa Jugmanna. Zde je kromě rodného domku spisovatele k vidění jedna ze skal typických pro tyto končiny, a tou je Hudlická skála.
Jedná se o buližníkový útvar s výškou 485 metrů nad mořem. Buližník je tvrdší než okolní horniny, a tak díky intenzivnějšímu působení eroze na ně, skála ční nad obcí. Pokud se rozhodnete šplhat vzhůru za vlhka, je třeba být opatrný, hrozí uklouznutí.
Až se pokocháte výhledem, vyberte si jednu z cest ke Krušné hoře. Nejvhodnější je modrá turistická značka, která stoupá poměrně mírně k rozcestím Na Církvi a Pod Hudlickým vrchem. Dále pokračuje po hřebeni a vám se postupně otevřou výhledy, nejdříve na jihovýchodní stranu, směrem k Litni. Tu díky poloze za krasovými vrchy nespatříte, ale snadno rozpoznáte horní část Haloun. Blíže k vrcholu Krušné hory s nadmořskou výškou 609 metrů se vám otevře pohled na severozápad, do křivoklátských lesů.
Po zdolání posledních pár desítek metrů před vámi na místě bývalého vojenského triangulačního bodu bude stát 33 metrů vysoká konstrukce rozhledny ve tvaru trojbokého jehlanu z impregnované borové kulatiny. Nahoru můžete vystoupat po převážně dubovém schodišti s devadesáti osmi stupni. A zde je důležitá zmínka o větru ze začátku článku. Válec točitého schodiště je totiž zavěšen a na poryvy větru a pohyb návštěvníků reaguje pohyby do stran, což může být pro někoho nepříjemné. Po výstupu na vyhlídkovou podestu budete ale odměněni nádherným výhledem do všech stran.
Zejména pohled do hvozdů Křivoklátska, přes kruhový statek v Karlově, ale přehlédnete odtud celé okolí až po Hřebeny. Za ten- to výhled děkujeme investorům, obci Hudlice a Evropské unii, na stavbě se podíleli i čtyři architekti a statik, jejichž jména najdete na rozhledně.
Jan Čech, zastupitel