Jedná se o zrušení superhrubé mzdy, které na první pohled vypadá, že lidem uleví od daňového zatížení a přidá peníze do peněženek (kdo bere 30 000 korun hrubého, polepší si přibližně 1 500 korun), na pohled druhý ovšem ožebračí obce, které přijdou o desetinu svého rozpočtu. Oněch 10 procent je životně důležitých pro veškeré investiční akce v Litni, a proto jsem podepsal
petici Sdružení místních samospráv ČR, která po státu žádá, aby tento výpadek v rozpočtu obcí nahradil. Pokusím se nyní vysvětlit, co konkrétně bude zrušení superhrubé mzdy znamenat pro Liteň, abyste se mohli rozhodnout, zda svůj podpis pod petici připojíte také.
Začnu vysvětlením, že superhrubá mzda je pojem, kterým se v Česku označuje základ daně, z něhož se následně vychází při výpočtu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, přičemž se do tohoto základu (na rozdíl od hrubé mzdy) zahrnuje i povinné zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele. Superhrubá mzda se tak rovná celkové výši nákladů zaměstnavatele na mzdu zaměstnance. Byla zavedena v rámci reformy veřejných financí od roku 2008, avšak není v žádném zákoně takto označována, jedná se pouze o označení metody výpočtu daně ze mzdy, kterou je velmi těžké vysvětlit cizincům. My v Česku víme, že tato konstrukce vznikla kvůli návrhu ODS na jednotnou daň 15 % pro všechny. A protože už tenkrát 15 % bylo pro příjem státního rozpočtu málo, musel se zvýšit základ, z něhož se mzda počítala — takže se do něj zahrnula i pojištění.
Střih. Je o 12 let později, píše se rok 2020. Stát za těch 12 let neuvěřitelně nabobtnal a jeho výdaje jsou o 757 miliard vyšší než v roce 2008, přičemž příjmy stouply jen o 328 miliard. V této situaci přichází stát, který neumí evidentně hospodařit na celostátní úrovni, se zrušením superhrubé mzdy.
Obce a města v důsledku toho přijdou o deset procent svých příjmů — cca 16 miliard a kraje přibližně o 8 miliard. Stát kvůli tomu, že vybere méně na daních od fyzických osob, prostě uzavře kohoutek financí pro obce a města, přičemž tyto výdaje činí pro stát 1,3 % všech výdajů. Pro obce, kraje a jejich obyvatele ovšem těchto 1,3 % znamená mnoho.
Nejzávažnějším důsledkem bude to, že samosprávy budou muset seškrtat investiční výdaje. U obcí je téměř 100 % pravidlem, že investice musí dělat za pomoci dotačních titulů. Obyčejně se spoluúčast obcí může pohybovat na úrovni 20 %. Zbylých 80 % je financováno z národních a evropských dotací. Při 20 miliardách spoluúčasti „nenasají“ obce dotace ve výši 80 miliard. Ze 100 miliard investic by obce (zprostředkovaně přes zhotovitele) zaplatily zpět do rozpočtu 17,4 miliardy na DPH. Ve skutečnosti se tedy bavíme o tom, že stát by příspěvek z rozpočtového určení daní (RUD) pro obce v původní výši roku 2019 nestál vůbec nic. Stát tak může jen prodělat a my všichni s ním, protože nenačerpáme zmíněné dotace, které dostanou místo nás v Polsku, Francii nebo Bulharsku (či kdekoli jinde v zemích EU). A to nemluvíme o tom, že zastavením investic přijdou firmy o zakázky a lidé o práci, a tudíž opět klesne příjem státu na daních.
Z naší zkušenosti v Litni víme, že každé zastavení investic stojí daleko více, než by stála uskutečněná investice. Přípravy na investiční akce jsou náročné nejen na práci všech, kteří se na přípravách podílejí, ale hlavně finančně. Projektová příprava na dostavbu kanalizace v Litni, stavbu kanalizace v Bělči a Vlencích, dostavbu vodovodu v Bělči a propojení vodárenských soustav vodojemem pro Liteň a Leč stojí zhruba 2,5 milionu korun. Všichni se jistě shodneme na tom, že to není investice do parády, ale nutnost. Zahodit tuto přípravu je zločin, který vláda provede stovkám obcí a milionům obyvatel. U nás zcela jistě nebudeme moci postavit nebo rozšířit mateřskou školu, ačkoli jsme už v přípravě velmi pokročili. Budeme se snažit dodělat rozjeté investice tak, aby peníze vložené do přípravy nepropadly.
Přečetl jsem si reakce starostek a starostů u podpisů pod peticí. Všichni se shodují, že se jedná o přímé ohrožení odsouhlasených investic v jejich obci či městě. Mnoho kolegů se pozastavuje nad tvrzením paní ministryně financí, že obce mají na účtech dostatek peněz. Já sám sleduji už třetí rok, jak vláda slovně útočí na každém semináři, jehož se účastním, na úspory obcí. Tohle tvrzení je velmi zavádějící. Obce na dofinancování investic šetří několik let. To jsou ty úspory na účtech, které jsou trnem v oku vládě. Tyto úspory však mají v rozpočtovém výhledu už přesné místo určení. Když stát obcím sebere desetinu rozpočtu, obce nebudou mít na spoluúčast, a tím končí rozvoj venkova. Budeme rádi, když zajistíme běžný chod obce. Připomeňme si: je to jen 1,3 % všech výdajů státu a na zaplaceném DPH a přijatých dotacích by se to státu mnohonásobně vrátilo.
Ptám se sám sebe, jestli to je „jenom“ neznalost a nekompetence vlády, nebo je to útok na svrchovanost obcí a systém samospráv? Přece není ani možné udělat takto špatné rozhodnutí při všech těch poradcích a náměstcích. Takhle se nevede ani neúspěšný stát ani úspěšná firma. Pokud Vám není osud naší obce a i Váš vlastní lhostejný, podepište tuto
petici, kterou najdete zde. Máme ještě šanci! Děkuji za vaši pozornost.
Filip Kaštánek, starosta