Orientační nabídka


Znak městyse Městys Liteň (odkaz na titulní stránku) 

městys Liteň - Oficiální web


Menu

tady žili a tvořili Jarmila Novotná a Svatopluk Čech


Útok partyzánů na vlak u Bělče na konci války

Tragický omyl partyzánů na konci války stál život strojvedoucího Václava Klímy a topiče Františka Lhotáka. Tato smutná událost se stala 24. dubna 1945 na železničním kilometru 2,4 mezi zastávkami Běleč a Zadní Třebaň.
Útok partyzánů na vlak u Bělče 24. dubna 1945
 

 
 
Bombardování berounského nádraží 21. dubna 1945, které útoku partyzánů předcházelo, zablokovalo železniční trať přes Beroun v úseku Zdice-Praha. Tou dobou Němci už několik týdnů hromadně ustupovali ze svých pozic a důležitým tranzitním uzlem byla právě trať Zdice-Beroun-Praha.

Partyzáni na Podbrdsku se na základě informací výzvědných skupin domnívali, že vojenské transporty, které Němci využívali k ústupu, pojedou po bombardování jedinou možnou náhradní trasou Příbram-Praha právě po dráze Hostomice-Zadní Třebaň. Tato informace se však ukázala jako nepravdivá a na jejím základě došlo k tragickému omylu. Partyzáni se vydali z Brd k trati a připravili u Bělče nálože. Transport se však nekonal, 24. dubna 1945 ráno jel po trati běžný vlak s cestujícími. Nálože s tlakovou rozbuškou nastražené partyzány však neumí rozlišovat, jaký vlak se po kolejích pohybuje.

Zdemolovaná lokomotiva opět na kolech. Snímek pochází z léta 1945. Lokomotiva byla po dřevěné rampě vytažena zpět na trať a po náročné opravě se vrátila na koleje. FOTO: sbírka F. Klímy
Lokomotiva vlaku pravidelné linky Lochovice–Zadní Třebaň skončila po explozi v údolí Stříbrného potoka po dvacetimetrovém pádu ze strmého srázu. První vagón s nákladem konví mléka vykolejil také. Naštěstí další vagóny, ve kterých jeli lidé do zaměstnání a do školy, se na kolejích udržely. Topič Lhoták na místě zahynul pod lokomotivou. Strojvedoucí Klíma byl při nehodě těžce opařen unikající párou z kotle a po pár hodinách zemřel v nemocnici v Praze. Oba mají svůj hrob na hřbitově v Lochovicích.

Místo u železniční trati na km 2,4 mezi Bělčí a Zadní Třebani nad osadou Vatina, kde došlo k této tragické události, označoval po desetiletí kovový kříž, postupně zarůstal křovím a kolem roku 2007 ho odnesli sběrači kovů. V roce 2014 ho nahradil díky iniciativě místních obyvatel nový dřevěný kříž.

Útoky hloubkařů na železnici

Tato událost nebyla jedinou, při které byli lidé cestující tehdy takzvanou Liteňkou vystaveni nebezpečí. V posledních měsících války operovali nad celým územím Protektorátu američtí piloti, kterým se říkalo kotláři nebo také hloubkaři. Prováděli letecké útoky na infrastrukturu a logistické cíle, k nimž patřila i nádraží a koleje. Snažili se zničit všechno, co pilot vyhodnotil jako prospěšné pro německou armádu, včetně povozů, nákladních automobilů, skladů materiálu atd. Jeden z takových útoků na liteňské lokálce se odehrál v katastru obce Vižina na železničním kilometru 15,2 dne 30. dubna 1945 kolem deváté hodiny ranní. Na osobní vlak č. 4201, který jel ve směru Liteň – Lochovice, zaútočily dva letouny typu P-47 Thunderbolt a útok zničil lokomotivu a pět vagónů. Nikomu se naštěstí nic nestalo, protože strojvedoucí včas zatáhl za brzdu a všichni se rozutekli pryč od vlaku.

Další akcí hloubkařů v okolí byl útok na lazaretní vlak 21. dubna 1945 na nádraží v Karlštejně, při kterém byla zasažena pouze lokomotiva a v lazaretním vlaku nebyl jako zázrakem nebyl nikdo zraněn. Ráno 24. dubna 1945 napadly spojenecké letouny na silnici vedoucí z Koněprus do Měňan dva nákladní automobily wehrmachtu. Jeden z vozů naložený sudy s palivem a kabely začal hořet, vyjel ze silnice a vybuchl. Druhý, ač poškozený, pokračoval v jízdě, co se stalo řidiči není z dostupných zdrojů známo.

Za zmínku stojí i událost ze 17. dubna 1945, kdy se obyvatelé Litně stali svědky působivého leteckého souboje, při němž byl nad Litní sestřelen první tryskový sériově vyráběný stíhač Messesrchmitt Me 262. Tento letoun byl zázrak techniky, první prakticky použitelná proudová stíhačka s rychlostí 900 km/h překonávající úplně všechno, s čím se mohla ve vzduchu potkat. Její výzbroj, čtyři kanóny MK-108 ráže 30 mm byly zdrojem naprosto zdrcující palebné síly. Me 262 se vracel na letiště v Praze Ruzyni po boji nad Saskem s americkou 8. leteckou armádou, která provedla ten den útok na průmyslovou část Drážďan. Nad Berounem byl napaden šesti americkými stíhačkami P-51 Mustang. Německý pilot Willi Schafer (příslušník KG(j)54) byl v tomto předem prohraném boji poražen.

Po krátkém souboji se podařilo kapitánu Roy W. Orndorffovi zasáhnout jeden a pak i druhý motor německého stroje. Letoun se naklonil doleva a Willi Schafer opustil stroj na padáku. Hořící letoun nejdříve padal v ploché vývrtce, blízko země se jeho let stabilizoval, aby vzápětí znovu nabral výšku a po několika dalších vývrtkách se zřítil do lesa na Mramoře směrem k Nesvačilům. Když se snášel Schafer na padáku k zemi, zahájili na něj palbu z protiletadlového děla příslušníci SS z výstrojního skladu v obci Skuhrov. Jejich muška však naštěstí pro pilota nestála za nic.

Podle svědků se po přistání u Nesvačil Schafer rozběhl ke Skuhrovu a už z dálky na esesáky křičel a nevybíravými slovy jim nadával, čemuž se nelze příliš divit.

Jakub Kubič pro Liteňské zrcadlo 3/2020
 
Zodpovídá: Úřad Městyse Liteň
Vytvořeno / změněno: 10.10.2022 / 10.10.2022
 

 

Kontakt

Městys Liteň
Náměstí 71
267 27 Liteň

Tel.: 311 684 121
E-mail: podatelna@mestysliten.cz
IČO: 00233501
ID datové schránky: rgnb7me

Odkazy v zápatí

 

Úřední hodiny

  • Po 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Út zavřeno
  • St 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Čt zavřeno
  • zavřeno

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

Informace v patě

web & design WEBHOUSE®, redakční systém vismo®