Orientační nabídka


Znak městyse Městys Liteň (odkaz na titulní stránku) 

městys Liteň - Oficiální web


Menu

tady žili a tvořili Jarmila Novotná a Svatopluk Čech

Cesta: Titulní stránka > Dění u nás > Železniční trať 172 (Liteňka)

Železniční trať 172 (Liteňka)

Trať u Bělče
Trať mezi Zadní Třebaní a Lochovicemi zvaná Liteňka patří k nejromantičtějším úsekům železničních drah v Česku. Je dlouhá 26,5 km s maximálním stoupáním 26,3‰ – ze Zadní Třebaně do Osova musí překonat převýšení 162 metrů.
 

 
 
„Stavba trati je v celku dle stávajících předpisů odborně, správně a velmi solidně provedena, zejména pokud se týče staveb pozemních a umělých,“ konstatovala v roce 1901 kolaudační komise.

Oznámení o zahájení provozu v Národních listech 30. srpna 1901.
První oficiální vlak projel po dráze č. 172 dne 30. srpna 1901. Na výstavbu celé tratě ze Zadní Třebaně do Lochovic dlouhé 26,5 km stačil stavební firmě J. Kubíček z Královských Vinohrad pouhý rok.  Výrazně déle trvala snaha podnikatelů z Podbrdska stavbu místní dráhy prosadit a sehnat potřebné finance a garance.

„Družstvo  pro postavení místní dráhy Zadní Třebaň — Hostomice" bylo založeno pravděpodobně v roce 1892 především zásluhou velkostatkáře E. Greifa z Hostomic a velkostatkáře Daubka z Litně. Následovalo osm let snahy o získání potřebné koncese a státní garance k postavení dráhy, shánění financí, ale také sporů o trasu dráhy.

Železnice tehdy znamenala významné zvýšení konkurenceschopnosti pro podniky a velkostatky v její blízkosti. Představovala jediný dostatečně rychlý a kapacitní dopravní prostředek pro dopravu produktů do vzdálenějších míst. Připojení na železniční síť tak výrazně zvýhodňovalo sídla a podniky v její blízkosti oproti konkurenci.

Jeden ze sporů o trasu dráhy se týkal i stanice Liteň. Trasa železnice byla původně projektována údolím Bělečského potoka přímo přes Běleč, před Uhlí se obracela obloukem o 180° a poté následovala stanice Liteň vzdálená od obce více než kilometr. Liteň byla v té době významným průmyslovým i zemědělským centrem v podbrdské oblasti a velkostatkář Daubek patřil k nejvýznamnějším koncesionářům dráhy a byl v oné době i zemským poslancem. V jeho zájmu bylo přivést železnici co nejblíže k Litni a ke svým podnikům. Jeho přičiněním tedy došlo k přepracování projektu a k přivedení železnice do těsné blízkosti liteňského panství.

Vzhledem k terénu to nebylo úplně jednoduché, a projektanti proto navrhli stanici Liteň jako úvraťovou. Liteň tak získala nádraží v bezprostřední blízkosti obce a trať Zadní Třebaň — Lochovice neobvykle uspořádanou stanici, která dodnes poněkud komplikuje provoz.   
Slavnostní vlak při zahájení provozu na trati s lokomotivou 197.93 v Hostomicích.
Nutno říci, že z hlediska provozu na trati by byla nejvýhodnější další varianta trasování, kterou navrhoval Bachofen z Echtu, velkostatkář ve Svinařích, a to ze Zadní Třebaně podél Svinařského potoka a dále ke Skuhrovu. Tato trasa by byla výhodná z hlediska sklonu tratě, ale Liteň by v podstatě minula. Na současné trati překonávají vlaky v úseku Zadní Třebaň — Lochovice stoupání až 26,3‰. Ze Zadní Třebaně do Osova musí překonat převýšení 162 metrů.

V době svého vzniku měla trať 5 hlídačských domků, 2 studny s dvěla vodními jeřáby (Vosov, Zadní Třebaň), 117 propustků v náspu pro povrchovou vodu a 96 přejezdů a přechodů přes trať.

Stavba železničního spodku, pozemních staveb a zařízení stála 963 116 rakousko-uherských korun. Do celkové sumy však patřil i záložní fond, přípravné práce, výkup pozemků a vozidel). Celkově bylo na výstavbu dráhy Zadní Třebaň - Lochovice vynaloženo 2 786 400 korun. Z této částky zaplatili 12,64 % koncesionáři, 12,36 % byl státní příspěvek, 5 % garantovala země na prioritní akcie a zbývajících 70 % byla státní subvence.

Snaha o maximální snížení stavebních nákladů vedla k unifikaci staveb. Na celé trati je použit jeden typ zděných strážních domků, jeden typ zděných nádražních budov a jeden typ dřevěné čekárny. Všechny budovy a objekty odpovídaly normáliím c.k. rakouských státních drah a Zemského výboru království Českého.

Po uzavření smlouvy se státními drahami byla na trati provozována tato "vozba": 2 lokomotivy 197 kkStB, 4 osobní vozy II-III třídy, 1 poštovní vůz, 6 krytých nákladních vozů, 17 otevřených nákladních vozů, 1 drezína a 3 železné vozíky. Od srpna 1901 do konce roku přepravila dráha 11 620 osob a 19 091 tun zboží. Vzhledem k typu nákladu by bylo na místě nazývat tuto dráhu, drahou "řepnou".

Brzy však začala být dráha ztrátová a v roce 1921 činil schodek přes 1 milion korun. Příčinou bylo obrovské zdražení pohonných hmot, velké množství zaměstnanců a zdražení jejich práce a hospodářská poválečná krize. Stejně na tom byly i další místní trati a tak roku 1925 převzal stát garance nad 48 místními drahami. Od té doby patřila trať Zadní Třebaň - Lochovice vždy pod jeho křídla.

Stanice a zastávky v době zahájení provozu

Zadní Třebaň
stanice byla určena výhradně místní dráze. Byla zde zděná budova, záchody s podružným stavením a skladiště se zvýšenou rampou. Statut stanice statní dráhy získala ZT roku 1940 a nová budova nádraží byla vystavěna roku 1959.

Běleč
zděný hlídačský domek a dřevěná čekárna

Stanice Liteň
se zděnou budovou, záchody s podružným stavením a skladiště se zvýšenou rampou, mostní váhou a kůlnou na uhlí.

Skuhrov
původně vybavena jen tabulkou s názvem zastávky a lucernou. Již koncem roku 1901 podali obyvatelé stížnost "...není možno vyčkávati dlouhé hodinyv mrazu a nepohodě příjezdu vlaku." Následující rok zde byla vystavěna dřevěná čekárna.

Všeradice
zděný hlídačský domek a dřevěná čekárna

Vosov
se zděnou budovou a přilehlým skladištěm, záchody s podružným stavením a skladiště se zvýšenou rampou. V době zahájení provozu nebyla stanice v provozu, protože neměla dokončenou příjezdovou komunikaci.

Hostomice
se zděnou budovou, záchody s podružným stavením a skladiště se zvýšenou rampou.

Neumětely-Radouš
zděný hlídačský domek a dřevěná čekárna

Lochovice
společná stanice s rakovnicko-protivínskou dráhou

Další zastávky

Roku 1905 podali občané Radouše žádost o zřízení zastávky. Aby celé věci co nejvíce napomohli, darovali pozemek a zavázali se zastávku vystavět ve vlastní režii. Vlaky zde začaly stavět od 1. května 1906.
V roce 1917 byla zřízena zastávka Nesvačily a v prosinci 1935 se objevila na trati zastávka Vižina.

Úvraťová stanice Liteň

Pohádka o mašinkách připomíná parní lokomotivy i to, že okolí Litně bylo významnou bramborářskou oblastí.Vraťme se ještě k uspořádání liteňské stanice, protože úvraťových stanic je v české železniční síti jen několik (ve Žlebech, Stupně a Dubí). Úvraťovou stanicí prochází pouze jedna trať, přičemž do obou směrů se odjíždí přes jedno zhlaví (konec) stanice, zatímco na druhém zhlaví je stanice ukončena slepou kolejí.

Projíždí-li takovou stanicí vlak s lokomotivou, či jedním motorovým vozem a dalšími vagóny, je nutno zde hnací vozidlo odpojit, a toto musí po jiné koleji vlak objet, aby mohlo být připojeno na druhý konec vlaku. Objíždění samozřejmě prodlužuje jízdní dobu vlaku a zvyšuje nároky na personál.  Dnes jsou proto osobní vlaky na této trati vedeny samotným motorovým vozem a v době zvýšených přeprav (pátky a víkendy) je v provozu souprava vozů s motorovými vozy na obou koncích.

Nádražní budova stanice Liteň je typickou budovu českých místních drah, postavenou podle typového listu LVI/H Zemského výboru Království českého. Stejnou budovu můžeme na naší trati vidět i v Hostomicích pod Brdy a se stejným typem budovy se můžeme setkat i na mnoha jiných místních tratích stavěných ve stejném období.

Liteň odlišuje uspořádání kolejí, které se od doby výstavby prakticky nezměnilo.     Snad díky tomu zaujala stanice Liteň ve 40. letech i Pavla Naumana, když sepisoval své Pohádky o mašinkách. Mnohé děti si z nich pamatují nádraží Liteň jako místo, kam jela zelená „pětsetčtyřiadvacítka" ze Smíchovského nádraží pro brambory.

Text vychází z  informační tabule Naučné stezky Liteň a  knihy nakladatelství SAXI, vydané u příležitosti 100 let provozu místní trati Zadní Třebaň – Lochovice
 
Zodpovídá: Úřad Městyse Liteň
Vytvořeno / změněno: 30.7.2018 / 30.7.2018
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Volný čas
 

Kontakt

Městys Liteň
Náměstí 71
267 27 Liteň

Tel.: 311 684 121
E-mail: podatelna@mestysliten.cz
IČO: 00233501
ID datové schránky: rgnb7me

Odkazy v zápatí

 

Úřední hodiny

  • Po 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Út zavřeno
  • St 7:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
  • Čt zavřeno
  • zavřeno

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

Informace v patě

web & design WEBHOUSE®, redakční systém vismo®